Podstatnou změnou prošel v rámci obměny instalace také Příběh pohřbívání, konkrétně jeho nejstarší část. Dr. Kateřina Tomková a dr. Jan Frolík z ARÚ AV ČR sestavili na základě posledních výzkumů obohatili původní soubor exponátů z nejranějšího období hradní historie o novinky nalezené v poslední době v areálu Pražského hradu a Hradčan.

Všechny exponáty představují rituály spojené s pohřbíváním žen a mužů patřících k dobové elitě. Soubory hrobových výbav, především unikátních šperků, jsou nyní představeny nejen popiskami, ale také instalacemi na dvou bustách, které jsou názornými ukázkami, jak se které šperky nosily. Překvapením pro mnohé je jistě setkání se záušnicemi a způsobem jejich nošení ve formě závěsků na kožených páscích kolem hlavy.

Posledním přírůstkem do rozsáhlého souboru exponátů stálé expozice bylo několik souborů mincí pro různá období – poprvé se do výstavy dostávají platidla spojená s renesančními a barokními panovníky, doplňky oživily soubor v jagellonské gotice a nově byly identifikovány dva denáry v předrománském období, které přední numismatik Mgr. Luboš Polanský určil jako tzv. nastolovací denáry knížete Soběslava I. Tyto mince byly raženy pro příležitost nastolení tohoto českého knížete a v průběhu ceremoniálu usazování na knížecí stolec rozhazovány mezi přihlížející, aby se lidé netlačili na panovníka. Tuto teorii potvrzují dobové zprávy kronikáře Kosmy i místa nálezu v okolí předpokládaného výskytu stolce.

Co se dělo na hradě

Příběh mamuta

Díky neúnavné píli hradních archeologů, kteří v prosinci roku 2004 pracovali na výzkumu části terénu pod Jízdárnou Pražského hradu a po dokončení běžné práce pokračovali v hledání artefaktů i v dříve nezkoumaných vrstvách, přibyl do prehistorického období fragment mamutího klu doplněný dalšími kostmi paleolitických savců, jakými byli např. srstnatý nosorožec, pratur či srnec. Instalací tohoto dříve neznámého souboru exponátů byl časový rozsah Příběhu rozšířen o více než 30 000 let.

Autorkou „Příběhu mamuta“ je hradní archeoložka RNDr. Iva Herichová, která unikátní nález zpracovala a také vlastníma rukama slepila do vystavitelné podoby – špička klu mamuta srstnatého se totiž ve sprašové zemině rozpadla na stovky malých kousků.

Fragment klu mamuta srstnatého. Foto: Jan Gloc

2. VÝROČÍ / DUBEN 2006

Příběh korunovací I.

Příběh Pražského hradu dne 5. dubna 2006 prožívá druhé výročí svého zahájení a ani v nadcházejícím třetím roce nebude zahálet – pro letošní rok připravuje řadu zajímavých aktivit, ať už doprovodných programů či významných obsahových obměn, které doplní ojedinělou, chronologicky pojatou expozici o další téma spojené výlučně s Pražským hradem a českými panovníky – korunovační ceremonie.

Pražský hrad má výjimečné postavení v celé české historii jako místo, kde se konaly nejvýznamnější ceremonie spojené s českými králi – korunovace, jež se v dubnu v rámci oslav druhého výročí zahájení stanou nedílnou součástí stálé expozice jako tematická odbočka s názvem Příběh korunovací. Díky množství unikátních informací i exponátů budou postupně připraveny tři výstavy na toto téma, letos se návštěvníci mohou těšit na nejstarší slavnosti spojené s nastolováním knížat, korunovace Přemyslovců, Lucemburků a Jagellovců. V dalších etapách se pak seznámí s korunovacemi habsburskými a také s posledním korunovaným českým králem Ferdinandem I. (V.), na nějž se zachovalo mnoho ojedinělých památek. Kromě obohacení stálé expozice doplní korunovace i právě probíhající unikátní expozici „Karel IV. – Císař z Boží milosti“, představující nádherné gotické památky uměleckohistorického charakteru i běžně užívané předměty z období panování lucemburské dynastie v českých zemích.

Tato výstava v půvabné místnosti gotického podlaží Starého královského paláce zvané Věž Václava IV. nahradila původní Příběh vzdělanosti. Nedílnou součástí nyní otevírané první expozice se staly kopie svatováclavské koruny, originál tzv. svatováclavského meče či korunovační denáry spojené s nejvýznamnějšími přemyslovskými králi.

Poprvé jsou do tématu zapojeny i další exponáty vystavené na hlavní trase a v ostatních Příbězích, jako je Vyšehradský kodex spojený s korunovací vůbec prvního českého krále Vratislava II., Zlatá bula sicilská znamenající pro české dějiny potvrzení dědičnosti královského titulu či originální pohřební klenoty z rakve Přemysla Otakara II. – návštěvníci tak mohou projít výstavou v nových souvislostech podle symbolů svatováclavské koruny na zlatém pozadí. Instalaci obohatí i dva audiovizuální programy o svatováclavské koruně a korunovačním kříži, pro dětské návštěvníky bude přístupný interaktivní přehled všech korunovaných českých panovníků do roku 1526.

Více informací o obsahu expozice naleznete v sekci Víte, že...

 

Obměna exponátů

Pro letošní obměnu jsme znovu sáhli do dvou nejrozsáhlejších sbírek, a to do textilní sbírky Pražského hradu a do depozitáře Archeologického ústavu.

Unikátem vystaveným v Příběhu církve je mitra biskupa Bernarda, který zemřel v roce 1240. Tato mitra mu byla přidána do hrobu jako součást pohřební výbavy, od třicátých let minulého století byla uložena v hradních depozitářích a nyní se za přispění renomované zahraniční restaurátorky podařilo provést její konzervaci a připravit exponát k dlouhodobému vystavení.

Fragment mitry je ojedinělý svou bohatou výšivkou, ale především je pouze jedním z asi pěti existujících podobných miter v Evropě. Kromě jiné se zdá, že v dolním pásu výšivky je vyobrazeno pět postav českých patronů, což by bylo jedno z nejstarších vyobrazení v naší historii.

 

Archeologický ústav pak do oddílu věnovaného prehistorii Pražského hradu připojil tři zajímavé exponáty: jsou to dva zlomky laténských náramků ze 4. století př. n. l., tedy památky na Kelty, které se našly v hradním areálu a je možné, že sem byly přineseny druhotně stejně jako mince s vyobrazením císaře Diokleciána ze 3. století př. n. l. A první vitrínu této části hlavní trasy pak doplnily nové keramické nádoby z několika významných kultur pravěkého období, jako je kultura nálevkovitých pohárů (3800-3500 př. n. l. - Národní muzeum v Praze), či kultura badenská (3400-3000 př. n. l.).

 

 

 

PŘÍBĚH RENESANČNÍHO SKLA

Dne 24. listopadu 2005 byl do stálé expozice nainstalován nový unikátní soubor renesančního skla, který byl sestaven z archeologických nálezů v areálu Pražského hradu. Tento soubor se skládá z více jak 700 jednotlivých dílů i částečně repasovaných skleniček, pohárů a jiných druhů skla.

Z podobných nápojových souborů zcela jistě popíjel v době svého života na Pražském hradě i císař Rudolf II., který dokonce jednu sklárnu založil – byla to sklárna v Broumech v křivoklátských lesích a na Hrad jistě dodávala sklo luxusní i užitkové. Nejzajímavější kusy z rozsáhlého souboru vybrala dr. Jana Žegklitzová z Archeologického ústavu AV ČR Praha a v druhé polovině tohoto měsíce je společně se svými kolegy vloží do jedné vitríny v Příběhu stolování.

Více informací naleznete v sekci Víte, že...

V úterý dne 5. dubna uplynul přesně rok od slavnostního otevření expozice Příběh pražského hradu prezidentem republiky Václavem Klausem. Při příležitosti výročí a slavnostního znovuzahájení výstavy byla expozice obohacena o řadu nových exponátů a také o zcela novou tematickou odbočku – Příběh tepla.

Přesně v den prvních narozenin stálé expozice Příběh Pražského hradu jsme si připomněli také 650 let od císařské korunovace asi největšího českého panovníka Karla IV. Na Hod boží velikonoční 5. dubna 1355 byl český a římský král Karel IV. společně se svou manželkou, královnou Annou Svídnickou korunován císařskou korunou v bazilice sv. Petra v Římě.

Když se po dlouhých přípravách začátkem dubna loňského roku otevřela veřejnosti výstava Příběh Pražského hradu, hovořili autoři expozice o obměnách, které plánují v budoucnosti a o nových příbězích, které doplňují hlavní chronologickou linku výstavy. Uplynul rok od otevření výstavy a s ním přišla i první velká obměna. Příběh katastrof od dubna roku 2005 vystřídal v expozici zcela nový Příběh tepla.

Zajištění přiměřeného tepla v zimních měsících bylo odjakživa jednou ze základních životních potřeb a často podmínkou vlastního přežití. Proto právě teplo, respektive způsoby vytápění a zajišťování tepla mají také na Pražském hradě svůj rozmanitý příběh.

Prvotním zdrojem tepla bývalo otevřené ohniště rozdělané na podlaze jednoduchého obydlí. Od 14. století nahradila přímé působení ohně v ohništi, kamenné peci nebo krbu kachlová kamna případně teplovzdušné topení, rozvádějící teplý vzduch kanálky v podlaze stavby. Na Pražském hradě se dochovalo množství příkladů všech základních otopných zařízení: románské a gotické krby, kachlová kamna ze 16. až 19. století i pece teplovzdušného vytápění. Některé z nich jsou dokonce součástí prostor, ve kterých je umístěna expozice.

Samostatnou kapitolou jsou kachlová kamna, jejichž výzdobné motivy nám dovolují nahlédnout do každodenního života, životního stylu a mentality člověka středověku a raného novověku. Hradní depozitáře ukrývají jejich bohatou kolekci a nyní se s ní mohou seznámit také návštěvníci Příběhu Pražského hradu.

Kachlová kamna z Koloničovy komory ve Starém královském paláci ze 16. století / Jeden z nejstarších nádobkových kachlů z pražského hradu ze 14. století / Kachel s motivem českého lva ze 16. století. Foto: S. Novotná, 2x J. Frolík.

Nové exponáty najdou návštěvníci ale také na hlavní modré lince výstavy i v navazujících tematických výstavách – tzv. příbězích. Mezi nejatraktivnější novinky hlavní linky patří řada únětické keramiky z období pravěku, unikátní polohedvábná tkanina ze 13. století, která překrývala tumbu Přemysla Otakara II., či soubor středověkých dlaždic, kachlů a fragmentů výzdoby z katedrály sv. Víta.

Divácky nejvděčnější budou asi obměny Příběhu pohřbívání, ve kterém najdou návštěvníci originál pohřebního roucha Rudolfa I. Habsburského a dosud nikdy nevystavený pohřební plášť Karla IV., který byl v minulém roce úspěšně zrestaurován v konzervátorských dílnách Pražského hradu. V příběhu církve a katedrály byste si určitě neměli nechat ujít soubor předmětů, jejichž prodejem Jednota pro dostavbu katedrály sv. Víta spolufinancovala v 19. století dostavbu chrámu, nebo fotografie ze Svatováclavských oslav na Pražském hradě z roku 1929.

Pohřební plášť Karla IV., sbírky Pražského hradu. Foto: J. Gloc